Aktuality a média

26. 1. 2022

Článek

Zlínský deník publikoval dne 17.1.2022 článek Mgr. Radka Salajky, LL.M., z advokátní kanceláře SALAJKA & PARTNERS s názvem : „V solárních kauzách chybí škoda, znehodnocení investic tam ale je.“

3. 11. 2019

Slavíme pětileté výročí založení

Je nám velkou ctí Vám oznámit, že na trhu právních služeb působíme již pět let.

Děkujeme našim klientům za projevenou důvěru, která je pro nás zavazující a zároveň velkou motivací do dalších let.

SALAJKA & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

25. 2. 2019

Obezřetnost jako nástroj obrany při obvinění z podvodu na DPH

Při obvinění podnikatele ze zapojení do podvodného řetězce, sloužícího k podvodu na DPH, dochází k nepřiznání nároku na odpočet této daně, což může mít pro podnikatele fatální následky. S ohledem na aktuální judikaturu českých a evropských soudů doporučujeme přijmout vhodná opatření, kterými podnikatel zajistí a prokáže maximální obezřetnost při každé obchodní transakci.

30. 4. 2018

Změna adresy pražské kanceláře

Dovolujeme si Vám oznámit, že od 01.05.2018 bude pražská kancelář SALAJKA & PARTNERS umístěna v nových prostorách, a to na adrese Hlubočepská 1156/38b, PSČ 152 00 Praha 5.

30. 6. 2016

Členové týmu SALAJKA & PARTNERS jsou autory nového článku

Odborný internetový deník EPRAVO.CZ publikoval článek Mgr. Radka Salajky, LL.M. a Mgr. Lenky Zbytovské, z advokátní kanceláře SALAJKA & PARTNERS na téma: „Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště zaměstnance“.

http://www.epravo.cz/top/clanky/misto-vykonu-prace-a-pravidelne-pracoviste-zamestnance-102031.html

1. 2. 2016

SALAJKA & PARTNERS otevírá novou pobočku

Je nám potěšením Vám oznámit, že SALAJKA & PARTNERS otevírá novou pobočku ve Zlíně. Budeme se na Vás těšit na adrese Příkrá 441, PSČ 760 01 Zlín 1, Česká republika.

10. 7. 2015

Mgr. Radek Salajka, LL.M. je autorem nového článku

Odborný internetový deník EPRAVO.CZ publikoval článek Mgr. Radka Salajky, LL.M., z advokátní kanceláře SALAJKA & PARTNERS na téma: „Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu ve světle novelizovaného zákona o spotřebních daních“.
www.epravo.cz/top/clanky/podminky-pro-vydani-povoleni-k-nakupu-zkapalnenych-ropnych-plynu-uvedenych-do-volneho-danoveho-obehu-ve-svetle-novelizovaneho-zakona-o-spotrebnich-danich-98383.html

2. 4. 2015

Horizontální spolupráce při zadávání veřejných zakázek

Horizontální spolupráce zadavatelů veřejných zakázek je úzce spojena s institutem tzv. in-house výjimky. Jedná se o případ výjimky z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném a účinném znění (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“ či „ZVZ“). Předmětem zadání je sice veřejná zakázka ve smyslu § 7 ZVZ, nicméně zadavateli takové zakázky je dána možnost vyjmout tuto zakázku z působnosti ZVZ a nepostupovat tak při jejím zadávání podle tímto zákonem stanovených pravidel. V případě in-house výjimky je vynětí z působnosti ZVZ upraveno v ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, které stanoví, že:

„Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby.“

S ohledem na novou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU je třeba upozornit na změnu v pojetí institutu in-house výjimky, spočívající ve výslovném umožnění horizontální spolupráce veřejných zadavatelů, jak vyplývá z článku 12 odst. 2 citované směrnice. Obsah předmětné směrnice bude transponován také do vnitrostátního práva České republiky, a to v návaznosti na přijetí nového zákona o veřejných zakázkách.

Horizontální spolupráce spočívá v tom, že se nevyžaduje podmínka vzájemného ovládání. Postačí, aby právnická osoba, která je veřejným zadavatelem, zadala veřejnou zakázku jiné právnické osobě, ovládané týmž veřejným zadavatelem.

Umožněním použití výjimky z působnosti ZVZ v případě horizontální spolupráce dochází k rozšíření výčtu výjimek z působnosti ZVZ. Jedná se o krok správným směrem, neboť tím dochází k výslovnému legislativnímu zpřístupnění postupu, který se doposud používal pouze s ohledem na judikaturu SDEU.

25. 2. 2015

Forma plné moci

Nejvyšší soud ČR se ve svém usnesení sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27. 11. 2014 vyjádřil k formě plné moci, čímž významně zasáhl do výkladu ustanovení § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ či „NOZ“). Toto ustanovení obsahuje pravidlo, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc k takovému jednání.

V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že nedodržení formy plné moci předepsané v § 441 odst. 2 NOZ nezpůsobuje neplatnost plné moci v případě, že je tato forma dostatečná s ohledem na smysl a účel zákona ve smyslu § 580 odst. 1 NOZ.

Věc byla řešena v návaznosti na problematiku přijetí zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným osobou zplnomocněnou na základě plné moci s pouhým úředně ověřeným podpisem, přičemž u zakladatelské listiny je tradičně předepsaná obligatorní forma notářského zápisu. Nejvyšší soud ČR však dospěl k závěru, že předmětná plná moc k přijetí zakladatelské listiny nepotřebuje formu notářského zápisu, neboť s ohledem na smysl a účel zákona písemná forma s úředním ověřením podpisu postačí.

Výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je dalším přínosem pro výklad občanského zákoníku a významným vodítkem pro aplikační praxi.